9 dní, 6 států, 6 typů dopravních prostředků, nekonečno památek a nachozených kroků, azurové moře, mnoho zmrzliny, pizzy, baget, oliv, těstovin a vína
Německo, Itálie, San Marino, Vatikán, Monaco, Francie
Trasa: Praha – Mnichov – Rimini – San Marino – Řím – Vatikán – Florencie – Pisa – Janov – Cannes – Monaco – Saint Raphael – Saint Tropez – Lyon – Praha
Plán byl jasný, přejet města italská a francouzská nočními autobusy. Autobus č.1 Praha-Mnichov-Rimini. Tuto cestu táta absolvoval sám.
Luboš objevil pláže Rimini a navštívil jeho hlavní cíl toho dne San Marino. Do San Marina jezdí snad co půlhodiny autobus. Z Rimini táta pokračoval nočním autobusem do Říma. Tady jsme se setkali brzy ráno a po skvělé snídani jsme se vydali za památkami.
- den: ŘÍM
Náš římský okruh začal setkáním v 6 ráno u kostela sv. Bibiany. Znalci vědí, že je to ten kostelík u nádraží Termini, kde ulice moc nevoní. Tátu jsem vzala do svého skromného hotelového pokoje Hotelu Center, kde podávají výbornou snídani. Sprcha s snídaně – to byl dobrý start náročného dne, který začal cestou na metro, které nás zavezlo blíže k Vatikánu. Metro v Římě je přehledné a vůbec ne drahé. Doporučuji jej využít pro úsporu času.
Dojeli jsme na stanici metra Lepanto, tak abychom se prošli také kolem Andělského hradu cestou do Vatikánu. Nemálo fotek jsme udělali na Piazza Cavour – náměstí před Nejvyšším soudem. Dál jsme prošli po mostě Ponte Umberto Primo, tak aby jsem mohla objektivem zaostřit na
Ponte Saint´Angelo. Pobavilo mě, jak na jedné straně cesty je chodník poctivě zameten a ten druhý ne.
Vatikán
Procházka, fotky, odpočinek ve stínu, nespočet holubů, obchody …
ale na prohlídku Sixtinské kaple a muzeí jsme nešli – bohužel nebyl čas- prý to zabere tak 2-3 hodiny. Určitě si vstupenky do kaple kupte v předstihu online (alespoň 2-3 dny), jinak budete stát dlouhé řady nebo platit 70 Euro/osobu na prohlídku se soukromým průvodcem.
Pokud plánujete v Římě navštívit i další památky, kupte si Roma Pass, který platí do několika památek a muzeí a také na hromadnou dopravu.
Vyhlídka Gianicolo
Cesta na vrchol byla plná slunečních paprsků a kvůli malému zamotání se
i zdlouhavá. Voda nám došla, tak jsme draze nakoupili další vodu ve stánku u sochy Garibaldiho. Výhled je tu krásný. Nějaký stánek s občerstvením, kávou zde taky najdete. Po kochačce jsme se vydali dolů kolem krásné fontány, neobvyklého památníku k náměstíčku dýchajího tou neturistickou italskou atmosférou. Místní jídelna nám poskytla italské jídla – ne špagety
a pizzu, ale zapečený lilek, zeleninové, bramborové směsy, rajčatové omáčky, prostě domácí italské jídlo a nespočet italských dezertů za pár euro – za oběd pro 2, kávu, vodu a dezert jsem platila jen 20 Euro.
Ach ten Řím
Najezení a spokojení jsme směrovali k Isola Tiberina a dál k známým Ústům pravdy. Známe jsou tak moc, že před touto plastikou stojí řada lidí, kteří se jeden po druhém fotí ve stejné póze – ruka v puse. Řadu jsme pochopitelně nestáli, Ústa jsem si vyfotila pomocí objektivu a táta se chladil v kostele pravdy a chládek v kostele sv. Marušky – tam byl chládek. Vedro neustupovalo a my se ochlazovali u každého pítka namáčení celé hlavy, čepice. Rozpálený Řím nás dost vyčerpával. Konečně Koloseum a konec? Co ta Fontana di Trevi? Kašlem na to? Metrem či pěšky. Rozhodnuto – pěšky vyhlídkovou trasou areálu Forum Romanum až k Trajánskému sloupu k cíli Fontana di Trevi.
Fontana je nádherná, ale všimlo si této skutečnosti vícero turistů, a tak se tam nedá hnout. Nicméně okolo je nespočet pizzerií, cukráren … také trhy, uličky a je to prostě úžasná část města. Uličkami jsme došli až na náměstí Barberini, kde jsme si dali pizzu Barberini – jelikož Margaritu si dáš všude. A odsud už jsme jeli metrem zpět k hotelu. Římská procházka je za námi a čekala nás cesta do Florencie nočním autobusem.
Z hotelu Center jsme si vyzvedli zavazadla, které nám tam zadarmo nechali na recepci a vydali se k hostelu San Lorenzo – čistý, ale rušný hostel. Bohužel jsem neusnula, protože od pokoje nedostaneš klíč, ale dveře jsou neustále otevřeny, proto, aby ubytovaní mohli vždy přijít. Důvěru to ve mě nevzbudilo, tak jsem si ustala se všemi svými věcmi. Neustále jeden mladík přiházel a odcházel (pokoj pro 6 byl plně obsazen). Spolubydlící, kteří do pokoje přišli později, se brzy z hostelu odstěhovali – v noci, protože ani na recepci nebyli uzamykatelné skříňky. Takže asi tak. Nicméně bus nám jel asi ve 3 ráno, tak jsme před 2 vyrazili k nádraží Tiburtina a jelo se.
Ani v autobuse jsem neusnula. Ale zážitky z Pisy a Florencie mě dodávaly energii a další noc jsem v autobuse spala jak mimino (nechápu ten příměr – moje děti teda moc nikdy nespaly).
Dobré ráno Florencie
Ve Florencii jsme vyhledali úschovnu zavazadel na vlakovém nádraží a vlakem jsme se vydali do Pisy. Nádraží Pisa San Rossore je několik málo metrů od slavné šikmé věže. Areál je fotogenický ze všech možných úhlů. Nabízí se procházka, svačinka, případně prohlídka objektů a spousta fotek.
Příspěvek dopisuji … napínám vás?